Odebírat RSS

null Není čáp jako čáp

AOPK ČR, ústředí

Není čáp jako čáp

6. 5. 2024

Pomozte nám spočítat ty černé.

Letos je výjimečná příležitost. Po deseti letech totiž probíhá celostátní mapování čápů černých. Koordinace se opět ujala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO), státním podnikem Lesy ČR (LČR) a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). 

Důležité je zaznamenávat opakovaná pozorování, která naznačují, že na daném území čápi hnízdí a mají zde svoje hnízdní a potravní teritorium. Uvítáme ale jakákoliv pozorování čápů černých a zprávy o náhodně nalezených hnízdech (prosíme, buďte ohleduplní a čápy na hnízdištích nerušte). 

Čáp černý v posledních desetiletích částečně změnil nároky na prostředí. Během 60.–70. let minulého století, kdy se naším územím začal šířit, se ze zbytků pralesovitých lesních porostů postupně přestěhoval i do běžných hospodářských lesů. V nich si staví svá velká hnízda hlavně na modřínech. 

V posledních několika letech přicházejí zprávy o poklesu pozorování až úplném vymizení čápů černých (jižní Morava, východní Čechy, Doupovské hory). Výsledky letošního sčítání budou proto velmi zajímavé a zároveň důležité pro další prognózu vývoje populace a pro případné návrhy opatření na ochranu těchto čápů.

Koordinátorem celé akce je František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Pro letošní mapování byli koordinátoři stanoveni také v jednotlivých krajích, zájemcům poskytnou konzultace a rady. Svá pozorování můžete zadávat do webové i mobilní aplikace BioLog. Svá pozorování nebo další poznatky můžete samozřejmě napsat také přímo na adresu hlavního koordinátora na e-mail frantisek.pojer@nature.cz nebo oznámit telefonicky na číslo 724 166 122. Děkujeme.

Kolik čápů bylo zaznamenáno při minulých sčítáních? 

Od roku 1994 v České republice populace narostla z přibližně z počtu 330 párů na 300–400 párů v roce 2004 a na 505 párů v roce 2014. 

Výsledky celostátního sčítání čápů černých v roce 2014 (pdf)

Sledování v chráněných krajinných oblastech (CHKO) a národních parcích (NP) je více systematické a podrobné než mimo chráněná území. Přesto je zajímavé, že NP a CHKO tvoří celkem necelých 16 % území České republiky, ale vyskytuje se zde přibližně 38 % hnízdících párů čápa černého. To potvrzuje nadprůměrnou přírodní hodnotu velkoplošných zvláště chráněných území ve srovnání s ostatní krajinou. Čáp černý je tedy i určitým indikačním druhem pro přírodovědně hodnotná území a je také tzv. „deštníkovým“ druhem. Jeho ochrana a péče o vhodné biotopy totiž prospívá i mnoha dalším druhům živočichů, zejména lesním a mokřadním.

Tabulka koordinátorů sčítání čápů černých
Kraj Koordinátor e-mail
Karlovarský Oldřich Bušek (ČSO) old.busek@seznam.cz
Plzeňský František Pojer frantisek.pojer@nature.cz
Karel Brož (ČSO) cap@karelbroz.cz
Jihočeský František Pojer frantisek.pojer@nature.cz
Jan Havlíček (ČSO) janhavlicek.cz@gmail.com
Středočeský František Pojer frantisek.pojer@nature.cz
Martin Kožuško (ČSO) martin.kozusko@gmail.com
Ústecký Pavel Benda (ČSO) benda@jurosul.cz
Liberecký Jakub Čejka jakub.cejka@nature.cz
Královéhradecký Petr Kafka petr.kafka@nature.cz
Pardubický
Vysočina Vojtěch Kodet vojtech.kodet@nature.cz
Olomoucký, Moravskoslezský Daniel Křenek daniel.krenek@nature.cz
Václav Tomášek vaclav.tomasek@nature.cz
Jihomoravský, Zlínský David Horal david.horal@nature.cz
Gašpar Čamlík (ČSO) camlik@birdlife.cz

Fotografie čápů černých: Karel Brož

Čáp černý prochází břeh řeky a číhá na kořist.

Čáp černý ve svém přirozeném lovišti, foto Karel Brož.

Čáp černý v letu má vidět charakteristickou bílou náprsenku.

Čáp černý v letu, foto Karel Brož.

Mohutné hnízdo čápa černého v koruně listnatého stromu.

Mohutné hnízdo čápa černého v koruně stromu, foto: Karel Brož.

Ochmýřené mládě čápa černého na hnízdě v koruně stromu.

Ochmýřené mládě čápa černého na hnízdě, foto Karel Brož.