Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Mezi hlavní příčiny patří hlavně změna a destrukce přirozeného prostředí, změna klimatu a šíření invazních druhů. 

Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek – podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti. Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě. Seznamy v současné době zahrnují přes 157 000 posuzovaných druhů, z nichž cca 44 000 (asi 28 %)  je považováno za druhy nějakým způsobem ohrožené. 

Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda.  

Z dostupných dat lze shrnout, že stav druhové bohatosti na našem území není dobrý:

  • 22 % druhů savců,
  • 58 % druhů ptáků, 
  • 61 % druhů plazů, 
  • 59 % druhů obojživelníků, 
  • 61 % druhů ryb, 
  • 58 % druhů cévnatých rostlin,
  • 28 % druhů mechorostů 

je v České republice ohroženo úbytkem jedinců či přímo vyhynutím, viz obrázek níže. 

Graf poměrového zastoupení skupin druhů živočichů a rostlin, které jsou ohrožené vyhynutím.
 

Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů. Snahou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s dalšími orgány ochrany přírody, odbornými institucemi, veřejností a dalšími zainteresovanými subjekty je tento nepříznivý stav úbytku druhů zvrátit.